Between Purism and Conservation: St Vitus Cathedral in Prague in the Context of Riegl’s Theory of Monument Values

Katja Schröck
Zentralinstitut für Kunstgeschichte München
https://orcid.org/0009-0007-1327-7235

Volume 10, April 2026

Abstract St Vitus Cathedral in Prague is unquestionably one of the most significant monuments in Bohemia. Yet continuous restoration and completion campaigns did not commence until the second half of the nineteenth century. Following considerable difficulties, the Prague Cathedral Union (Prager Dombauverein) was finally established in 1859 and thereafter assumed responsibility for both the restoration of the existing structure and its long-planned completion. Over the more than sixty years during which this process unfolded, changing conceptions of monument preservation can be traced with particular clarity through the differing approaches of the cathedral’s three successive architects: Joseph Kranner, Josef Mocker, and Kamil Hilbert. Building records demonstrate that Kranner intervened extensively in the historic fabric, even ordering the complete demolition of a choir chapel. Plans for a polychrome redesign of the interior were also pursued in the 1870s. While Kranner remained committed to a Romantic ideal of recovering the monument’s supposedly original or ideal state, sacrificing everything considered stylistically inconsistent, Mocker adopted an even more dogmatic position, pursuing aesthetic coherence regardless of the historical periods from which the forms in question derived. The redesign that produced the cathedral’s present twin-tower west façade is attributable to him. Although the Prague Cathedral Union remained in contact with the Central Commission in Vienna throughout these campaigns, a decisive shift in attitudes toward monument preservation becomes evident only under Kamil Hilbert, the third architect involved in the completion works. This transformation was due in no small part to his close professional and personal exchange with Max Dvořák, a student of Alois Riegl. Hilbert may be understood as embodying a more modern conservation ethos, and it was likely his altered perspective that ultimately prevented the planned heightening of the south tower from being executed. Using St Vitus Cathedral as a case study, the article examines these divergent positions and the broader transformation of monument values and conservation practice.

Keywords St Vitus Cathedral Prague, Monument Preservation, Restoration Purism, Alois Riegl, Theory of Monument Values

[pdf]

Bibliography

APH – Archiv Pražského hradu

Birnbaum, Vojtěch, ‘Moderní péče o památky a dostavba chrámu svatovítského (Národní listy 24. 12. 1923 a 18. 1. 1924)’, in Listy z dějin umění, ed. by Alžběta Birnbaumová (Prague: Václav Petr, 1947), pp. 329–331.

Brückler, Theodor, Gabriele Roithner, Sabine Bauer, and Elisabeth Wölcher, Thronfolger Franz Ferdinand als Denkmalpfleger. Die «Kunstakten» der Militärkanzlei im Österreichischen Staatsarchiv (Kriegsarchiv) (Vienna: Böhlau, 2009).

Ehemant, Franz Lothar, ‘Beschreibung der königl. Prager Haupt- und Domkirche St. Veit’, in Neuer Titulatur- und Wirtschafts-Kalender auf das Jahr 1774, ed. by Anton Elsenwanger (Prague: Elsenwanger, 1774), pp. 33–41.

Fatková, Markéta, Památková péče očima architekta Kamila Hilberta, (Prague: Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta, 2014).

Frodl, Walter, ‘Die Einführung der staatlichen Denkmalpflege in Österreich’, in Das Zeitalter Kaiser Franz Josephs. Von der Revolution zur Gründerzeit, I. Teil 1848-1880, Beiträge Schloss Grafenegg, Niederösterreichische Landesausstellung 19. Mai – 28. Oktober 1984, ed. by Harry Kühnel (Vienna: Amt d. Niederösterr. Landesregierung, Abt. 3/2, Kulturabt., 1984), pp. 395–402.

—–, ‘Der Aufbruch zur modernen Denkmalpflege in Österreich’, in Das Zeitalter Kaiser Franz Josephs. Glanz und Elend, 2. Teil 1880-1916, Beiträge Schloss Grafenegg, Niederösterreichische Landesausstellung 9. Mai – 26. Oktober 1987, ed. by Harry Kühnel (Vienna: Amt d. Niederösterr. Landesregierung, Abt. 3/2, Kulturabt., 1987), pp. 231–37.

—–, Idee und Verwirklichung. Das Werden der staatlichen Denkmalpflege in Österreich (Vienna: Böhlau, 1988).

Halmanová, Klará (ed.), Pražský hrad ve fotografii 1856–1900 (Prague: Kant, 2005).

—–, Pražský hrad ve fotografii 1900–1939 (Prague: Kant, 2006).

Hlobil, Ivo, ‘The Reception and First Criticism of Aloïs Riegl in the Czech Protection of Historical Monuments’, in Framing Formalism. Riegl’s Work, ed. by Richard Woodfield (Amsterdam: G + B Arts International, 2001), pp. 183–93.

Horat, Heinz, ‘Alois Riegl. Der moderne Denkmalkultus’, in Zeitschrift für schweizerische Archäologie und Kunstgeschichte, 53 (1996), pp. 61–78.

Hyzler, Josef, ‘Dostavba chrámu sv. Víta v konfrontaci se soudobými památkovými teoriemi’, in Sto let Klubu Za starou Prahu. 1900-2000: jubilejní sborník, ed. by Jan Kasl, Kateřina Bečková et. al. (Prague: Schola ludus – Pragensia, 2000), pp. 137–51.

Jahrbuch des Prager Dombau-Vereines für die Zeit vom 1. Mai 1868 bis 30. April 1869 (Prague: Archiv Pražského hradu, 1869).

Jahrbuch des Prager Dombau-Vereines für die Zeit vom 1. Januar bis 31. Dezember 1883 (Prague: Archiv Pražského hradu, 1884).

Jahrbuch des Prager Dombau-Vereines für die Zeit vom 1. Januar bis 31. Dezember 1887 (Prague: Archiv Pražského hradu, 1888).

Jahrbuch des Prager Dombau-Vereines für die Zeit vom 1. Januar bis 31. Dezember 1898 (Prague: Archiv Pražského hradu, 1899).

Jahrbuch des Prager Dombau-Vereines für die Zeit vom 1. Januar bis 31. Dezember 1910 (Prague: Archiv Pražského hradu, 1911).

Kuthan, Jiří, and Jan Royt, Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha: svatyně českých patronů a králů (Prague: Nakladatelství Lidové noviny ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, 2011).

Maříková-Kubková, Jana (ed.), Katedrála viditelná a neviditelná: průvodce tisíciletou historií katedrály sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie na Pražském hradě (Prague: Hilbertinum – Společnost Kamila Hilberta, z.s.: Archeologický ústav AV ČR, v.v.i., 2019).

Müller, Rudolf, ‘Joseph A. Kranner. Künstler der Neuzeit Böhmens. Biographische Studien’, in Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, 20 (1881–1882), pp. 166–90.

Petrasová, Taťána, ‘Die unvollendete puristische Instandsetzung des hohen Turms der St.-Veits-Kathedrale zu Prag (1879–1911). Quelle der Erkenntnis und Ursprung von Irrtümern’, in Umění, časopis ústavu dějin umění československé akademie věd (2001), pp. 305–20.

Podlaha, Antonín, ‘Kamenný symbol’, in Časopis katolického duchovenstva, LXV (XC) (1924), pp. 233–38.

Podlaha, Antonín, and Kamil Hilbert, Metropolitní chrám sv. Víta (Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku 19. století) (Prague: Čes. akademie: Bursík a Kohout, 1906).

Ročník Jednoty pro dostavění hlavího chrámu sv. Víta na hradě Pražském za správní rok od 1. května ledna 1864 až do 30. dubna 1865 (Prague, Archiv Pražského hradu, 1865).

Schröck, Katja, Der Veitsdom in Prag und seine Vollendung. Architektur, Institution, Gesellschaft (Regensburg: Schnell & Steiner, 2024).

Za starou Prahu (ed.), ‘Chrám sv. Víta v Praze. Otázka spojení staré a nové části. Anketa Klub Za Starou Prahu dne 9. února 1924 [Der St. Veitsdom in Prag. Die Frage der Verbindung des alten und neuen Teils]’, in Za starou Prahu, 10 (1924), pp. 3–14.